Aktuální témata

Občanský zákoník 2010 – připomínky rodičů a příbuzných osob s duševní poruchou

Ministerstvo spravedlnosti
Ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil 5.ledna 2011
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2

Věc: Občanský zákoník 2010 – připomínky rodičů a příbuzných osob s duševní poruchou.

Vážený pane ministře,

my níže podepsaní zástupci regionálních občanských sdružení rodičů a příbuzných osob s duševní poruchou obracíme se přímo na Vás s důvěrou, že uplatníte naše závažné připomínky, které máme ve věci opatrovnictví, k navrženému Občanskému zákoníku.

1. Povinnosti opatrovníka ve prospěch opatrovance podle ust. §§441 – 445 a dalších. Zásadní připomínka:
Opatrovník pro osoby s duševní poruchou musí mít pro tuto náročnou práci vedle osobních předpokladů potřebné vzdělání, zajištěné odbornou akreditovanou institucí.
Důvody:
a) Aby opatrovník jmenovaný soudem mohl splnit určené povinnosti – musí mít k tomu potřebné znalosti o duš. nemoci, kognitivních disfunkcích, což je první předpoklad účinné komunikasce s duševně nemocným. Jen tak může porozumět představám opatrovance, zajistit potřeby v jeho zájmu, udržet oboustrannou komunikaci bez emocí a napětí.
b) Má-li opatrovník zařídit opatrovanému jeho záležitosti, musí prokázat znalosti zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zajistit mu sociální služby v rozsahu nezbytném pro jeho život, především k zabránění sociálního vyloučení. Jak náročné je získat duševně nemocným potřebné sociální služby upozorňuje Veřejný ochránce práv ve zprávě o provedené kontrole ve vybraných psychiatrických léčebnách v r. 2008 a přednesené v poslanecké sněmovně 18.6.2009.
c) Spolu s lékaři působit na dodržování léčebného procesu, aby případně mohlo dojít ke zrušení ponižujícího zbavení svéprávnosti. Umět nakládat s jeho majetkem, ve většině případů nízkým důchodem. Získat potřebné prostředky na bydlení, sociální služby atd.

Připravené opatrovníky, podle našeho návrhu, nahlásí soudům první instance akreditovaná vzdělávací instituce. Tato praxe je zdárně uplatňována např. v Rakousku.
Soudy nemají možnost získat jinou cestou vhodné osoby pro opatrovnictví. Navržený zákon zůstává u dosavadní praxe. Spoléhá na návrh vyšetřovaného, tedy duševně nemocného, který v důsledku své nemoci ztratil schopnost výběru vhodné osoby. Téměř nekomunikuje, má strach navazovat kontakt s lidmi, nemá přátele. Okolí se od něj odvrací v důsledku silné stigmatizace naší společnosti. Odepře-li pak za opatrovníka rodinného příslušníka, nebo rodiče odmítnou tento náročný úkol pro stáří, dochází k průtahům soudního jednání na mnoho měsíců, rok i více. To lze ověřit např. na spise Okr. soudu v Opavě č.j. 14Nc 1363/2008-32. Po roce hledání dojde k nejhorší variantě – soud jmenuje veřejného opatrovníka (§441/2/3 návrhu).
Tato připomínka – vzdělání - se týká též §§ 50 – 55 Zastoupení členem domácnosti.

2. Nápomoc při rozhodování - §§ 49 – 49 návrhu
Zásadní připomínka:
Osoba s duševní poruchou, i když je svéprávná, může být v takovém stavu, který je popsán v předchozím odstavci. Pomoc zjevně potřebuje, ale má strach navazovat kontakt s lidmi, nemá přátele. Okolí se od něj odvrací v důsledku silné stigmatizace naší společnosti. Někdo za ní musí přijít a pomoc nabídnout. Umět s ní komunikovat! Řešení je shodné dle odst. 1. Do této skupiny patří převážně osoby osamělé a bezdomovci s duševní poruchou.

3. Práva člověka zadrženého ve zdravotnickém zařízení §§ 104 – 109
Zásadní připomínka:
Zpracovaná část neuvádí odkaz na povinnost jmenovat soudem opatrovníka před zákrokem s výjimkou, kdy je okamžitý zákrok nezbytný na záchranu života. Tuto povinnost stanoví zákon hlavní právní síly – Úmluva o lidských právech a biomedicíně Čl. 6 odst3: „Pokud podle platného práva dospělá osoba není schopna dát souhlas se zákrokem z důvodu duševního postižení, nemoci nebo z podobných důvodů, lze zákrok provést pouze se souhlasem jejího zákonného zástupce nebo příslušného orgánu nebo osoby či instituce zmocněných zákonem".
Tato situace - neschopnost dát souhlas se zákrokem - nastává u osoby s duševní poruchou při nedobrovolném přijetí do zdravotnického zařízení vždy. Cit. Úmluva je součástí právního pořádku ČR od 1. října 2001 a podle článku 23 Úmluvy měla být tato ochrana osob s duševní poruchou v našem právním řádu provedena bez zbytečného prodlení. Na nedostatek upozornil Veřejný ochránce práv v poslanecké sněmovně 18.6.2009.

Vážený pane ministře, očekáváme Vaše stanovisko v tak zásadní věci, jakou je zbavení či omezení svéprávnosti člověka. Měli bychom považovat za nedůstojné vydat tento významný zákon ve znění, které bude zaostávat za evropským průměrem v ochraně postižených osob s duševní poruchou dokonce při porušování Úmluvy o lidských právech a biomedicíně..

S úctou

Za regionální občanská sdružení rodičů a příbuzných osob s duševní poruchou:

Eva Dudomai, SANITY ZLÍN
Eva Keroušová, ONDŘEJ PRAHA
Mgr. Jana Poljaková, SYPATHEA PRAHA
Alexandra Trcková, ANIMA VIVA OPAVA
Eva Tichá, ŠELA KOLÍN
MUDr. Kateřina Vondráčková, FELICITAS PARDUBICE
Ing. Josef Závišek, AMICUS - BRNO

Odpověď adresujte na: Ing.Josef Závišek, Riegrova 435, 666 01 Tišnov