Aktuality ze společnosti

Stav psychiatrické péče v ČR v r. 2025

Tomáš Kašpárek, prosinec 2025, schváleno výborem PS ČLS JEP 7.1.2026

Aktuální situace v oblasti psychiatrie a duševního zdraví je výsledkem souběhu několika megatrendů:

1) Nedokončená transformace služeb pro závažně duševně nemocné (aka „Reforma“)

• Úzká hrdla deinstitucionalizace = absence chráněného bydlení, komunitních i pobytových sociálních služeb kompetentních pečovat o klienty s poruchami chování (positive behavioral support etc.), nedostatečná personální kapacita pro vznik plánované sítě zdrav. služeb
• Komunitní služby = doplnění systému služeb pro nejohroženější populace, které neprofitují dostatečně z ambulantní péče (SMI, OL, děti). Akt. vysoký práh pro vznik CDZ (personální standard, nízký zájem zdravotníků pro vstup do služby, kompetice s jednoduššími službami = ARP, ambulance), nesystematické financování sociální části CDZ
• Technický stav pobytových zdrav. služeb neodpovídá požadavkům provozu
• Psychiatrické nemocnice a jejich role v akutní péči, specializované péči (gerontopsychiatrická, adiktologická, sexuologická, pedopsychiatrická a psychoterapeutická), ochranném léčení a v menší míře následné péči (v poměru k akutní a specializované péči)
• Plán sítě služeb a jejich kapacita dle NAPDZ odpovídá stavu před krizí duševního zdraví, zároveň neadekvátní popis situace a role psychiatrických nemocnic (nerozlišení následné péče na specializovanou, skrytou akutní a vlastní následnou) – nutná revize za účasti odborníků na tvorbu sítě, zapojení krajů = regionální sítě
• Potřeba centrální monitorace a interpretace indikátorů o stavu a výkonnosti služeb na celostátní úrovni s odpovídající úpravou politik – akt. plánováno jako role ORDZ NIKEZ, příprava spolupráce s NUDZ a ÚZIS.

2) Krize duševního zdraví

• Nedostatečná dostupnost služeb = potřeba navýšení kapacit, služby pro jinou klientelu, než na kterou zaměřena reforma: dominantně úzkostné, afektivní poruchy a poruchy emocí a chování v adolescenci = krizová péče, ambulantní péče (dominantní poskytovatel objemu péče), denní stacionáře, akutní hospitalizace
• Rozvoj sítě krizových služeb – rychlá diagnostika, triáž, depsychiatrizace; bez návaznosti specializovaných psychiatrických služeb neřeší dostupnost péče pro psychiatrickou klientelu (tj. diagnózy v rámci krize duševního zdraví viz výše). Proto též nutné navyšování kapacity ambulantní péče, rozvoj ambulancí s rozšířenou péčí (zapojování dalších profesí) a zavádění akutních ambulancí (projekt OPZ+) + návaznost na akutní hospitalizaci (suicidalita).
  - Zvýšení kapacity ambulantní péče – aktuálně dosažen strop, finanční motivace uvolňovat kapacitu (předání do péče obvodního lékaře s nastavenou léčbou, předání do psychoterapie) a přebírat do péče nové klienty (zásadní bonifikace za nové klienty – v řádu desítek procent – uvolnění kapacity omezením péče o stabilizované pacienty – tj. snížení frekvence kontrol, předání do jiné služby…)
• Zvýšení kapacity akutní lůžkové péče transformací psychiatrických nemocnic a vznikem nových oddělení ve všeobecných nemocnicích – oproti ostatním medicínským oborům lůžková péče v psychiatrii doposud dominantně poskytována v režimu následné péče. Přechod ze „skryté akutní péče“ v současném režimu do regulérní akutní péče s adekvátním personálním a technickým vybavením = důsledky pro kvalitu, bezpečnost i režim respektující lidská práva. Nulová motivace zřizování akutní lůžkové péče ve všeobecných nemocnicích (provozní udržitelnost až větších oddělení – cca 100 lůžek, neexistence personálu). Řešením užší provozní provázání sousedících psychiatrických a všeobecných nemocnic (např. Havlíčkův Brod, Kroměříž…). Výbor PS preferuje rozvoj kapacit akutní lůžkové péče ve všeobecných nemocnicích, zavedení diferenciace typů akutní lůžkové péče a jejich role v systému akutní péče (včetně redefinice technického, stavebního a personálního standardu) a upozorňuje na 1/2
  nutnost plnit technický standard akutní psychiatrické péče u lůžek akutní péče realizovaných v psychiatrických nemocnicích.
• Rozvoj denních stacionářů = alternativa hospitalizace
• Zavádění eHealth nástrojů – potenciál velkého dopadu v populaci, dostupnost pro sebepéči, zavádění použití u klinických populací jako doplněk prezenční péče, zprůchodnění procesu věcného posuzování jednotlivých řešení na základě vypracovaných doporučení ORDZ NIKEZ
• Rozvoj telemedicíny v psychiatrii – akt. příprava standardu distančního vyšetření, plán rozšíření na monitoraci stavu pomocí dalších technologií (fyziologické funkce, dotazníky…)
• Zavádění inovací v psychiatrii s potenciálem rychlého účinku a tedy uvolňováním kapacity služeb (rychle působící antidepresiva, principy precision medicine…)
• Zavádění evidence-based programů na podporu resilience („prevence“) – nutná odborná diskuse k jednotlivým opatřením; efekt patrný s delším odstupem, neřeší aktuální krizi
• Zavádění „odlehčovacích“ nespecifických podpůrných sociálních služeb v rámci systému „stepped care“
• Zvyšovat dostupnost psychoterapie – klíčová terapeutická modalita u úzkostných poruch a poruch regulace emocí v adolescenci (tj. hlavní diagnózy v rámci krize duševního zdraví)
• Opatření pro dětskou psychiatrii – realizace nové Koncepce dětské a dorostové psychiatrie; ošetřovací dne stacionární péče pro děti a adolescenty, standard lůžkové péče pro klienty náročné na péči pro poruchy chování, řešení technického stavu pobytových zařízení pro děti v psychiatrických nemocnicích, statut lůžkových oddělení v psychiatrických nemocnicích (terapeutická péče, ne následná…)

3) Personální kapacita a demografická změna

• v ČR nedostatek veškerého odborného personálu pro realizaci naplánované sítě služeb.
• transformace psychiatrických nemocnic vyžaduje nárůst počtu odborného personálu (vyšší personální standardy akutní péče, ochranného léčení…)
• demografická změna – 1/5-1/3 psychiatrů a dětských psychiatrů v důchodovém věku v následujících 5 letech, není kompenzováno adekvátním počtem nově atestujících psychiatrů. Neznámá situace v oblasti nelékařského personálu, odhadem ještě závažnější situace
• Nutnost udržení opatření na zvýšení počtu lidí vstupujících do oboru a zjednodušení vzdělání (rezidenční místa, zvýšený počet školenců na školitele, zjednodušení specializačních programů), motivační kampaně pro studenty medicíny, perspektiva a obraz moderního a dobře finančně zajištěného oboru (projekty MZ, spolupráce s lékařskými fakultami, odbornou společností)
• úzká hrdla počet školících míst (omezená kapacita školitelů), finanční možnosti zaměstnavatelů přijímat nad personální plány, motivace pro setrvání kvalifikovaných školitelů ve školících zařízeních, část specializačního vzdělávání v ambulancích (= saturace péče v regionech).

4) Deficitní stav veřejných rozpočtů

• nutná investice do infrastruktury (psychiatrické nemocnice, ochranné léčení…) a navyšování personální kapacity služeb = národní rozpočty; EU fondy jsou přechodné nástroje, nemají plošný dopad
• kultivace systému DRG v akutní psychiatrii
• adekvátní financování nových i stávajících služeb