Psychiatrická společnost
České lékařské společnosti J. E. Purkyně

Reakce na stigmatizující mediální výstupy


Se znepokojením zaznamenáváme vyjádření některých medií zaměřená vůči občanům s duševním onemocněním. V poslední době se jedná zejména o mediální výstupy týkající se syna známé herečky. Text publikovaný v deníku Blesk vyzníval v duchu, že tento člověk s duševním onemocněním je nebezpečný, není o něj postaráno a jediné správné řešení je hospitalizace v psychiatrické nemocnici.
Proti obdobným vyjádřením, které naše pacienty stigmatizují, jsou nepravdivá a nereflektují změny v systému psychiatrické péče, se důrazně ohrazujeme.
Snahou Psychiatrické společnosti ČLS JEP, Ministerstva zdravotnictví ČR i zdravotních pojišťoven, obcí i krajů (včetně MHMP) je zajistit dostatek služeb tak, aby pacienti mohli žít doma a dostávat podporu v takové míře, jakou jejich zdravotní stav vyžaduje. Tím není nikterak omezena možnost krátkodobé stabilizační hospitalizace při akutním zhoršení (obdobně jako i u jiných – somatických onemocnění).
Stigmatizující vyjádření, která se zásadním způsobem dotýkají nejen těch, o nichž referují, ale ovlivňují vnímání všech lidí s duševním onemocněním, nereflektují realitu ani pokroky, kterých bylo v psychiatrické péči dosaženo. Psychiatrická společnost ČLS JEP ráda poskytne médiím relevantní informace o aktuální situaci. Zároveň důrazně žádáme, aby média upustila od stigmatizujícího způsobu referování o oblasti problémů s duševním zdravím.

 

Vyjádření v pdf

Pozvánka na SHROMÁŽDĚNÍ ČLENŮ PS ČLS JEP

Vážené kolegyně, vážení kolegové!
 
Dovolte mi Vás co nejsrdečněji pozvat na SHROMÁŽDĚNÍ ČLENŮ Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Termín konání: pátek 7.6.2024, 14,35 - 16,35 hod.
Místo konání: Kongresový sál, hotel Thermal, Karlovy Vary 

PROGRAM
  1. Úvod
  2. Volba funkcí a orgánů shromáždění členů
  3. Zpráva o činnosti
  4. Zpráva o hospodaření
  5. Zpráva revizní komise
  6. Informace k volbám do výboru PS pro období 2024 - 2028
  7. Vysvětlení smyslu profesního členství a dalších změn v rámci stanov a proč se musí hlasovat o stanovách znovu
  8. Diskuze
  9. Usnesení
  10. Závěr 
Těšíme se na setkání


MUDr. Simona Papežová
předsedkyně Psychiatrické společnosti ČLS JEP

Valproát - potenciální riziko neurovývojových poruch u dětí narozených léčeným mužům

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) ve spolupráci s držiteli rozhodnutí o registraci by Vás rádi informovali o nových opatřeních týkajících se potenciálního rizika neurovývojových poruch u dětí otců léčených valproátem během 3 měsíců před početím.

pdf.pngInformační dopis - valproát.pdf, soubor typu pdf, (255,73 kB)


 Valproát - potenciální riziko neurovývojových poruch u dětí narozených léčeným mužům

Státní ústav pro kontrolu léčiv si Vás dovoluje informovat o doporučením EMA pro o omezení potenciálního rizika.

Farmakovigilanční výbor pro posuzování rizik léčivých přípravků (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) doporučuje preventivní opatření pro léčbu pacientů mužského pohlaví léčivými přípravky obsahujícími valproát. Tato opatření se týkají potenciálního zvýšeného rizika neurovývojových poruch (NDD) u dětí narozených mužům léčeným valproátem během 3 měsíců před početím. Léčivé přípravky obsahující valproát se používají k léčbě epilepsie, bipolární poruchy a v některých zemích EU i k profylaxi migrény.

Výbor PRAC doporučuje, aby léčba valproátem u pacientů mužského pohlaví byla zahájena a sledována specialistou na léčbu epilepsie, bipolární poruchy nebo migrény.

Lékaři by měli informovat pacienty mužského pohlaví, kteří užívají valproát, o možném riziku a diskutovat s nimi vhodnost účinné antikoncepce jak pro pacienta, tak pro jeho partnerku. Léčba valproátem u pacientů mužského pohlaví by měla být pravidelně přezkoumávána, aby se zvážilo, zda je i nadále nejvhodnější léčbou, zejména pokud pacient plánuje počít dítě.

Výbor PRAC dospěl k závěru na základě údajů z retrospektivní observační studie provedené držiteli rozhodnutí o registraci, kteří obchodují valproát, jako povinnost po předchozím přezkoumání užívání valproátu během těhotenství. Výbor rovněž zvážil údaje z jiných zdrojů, včetně neklinických (laboratorních) studií a vědecké literatury, a konzultoval s pacienty a klinickými odborníky.

Retrospektivní observační studie použila údaje z několika databázových registrů v Dánsku, Norsku a Švédsku a zaměřila se na sledování dětí narozených mužům, kteří v době kolem početí užívali valproát nebo lamotrigin či levetiracetam (jiné léky k léčbě stavů podobných těm, které se léčí valproátem).

Výsledky studie naznačují, že u dětí narozených mužům užívajícím valproát během 3 měsíců před početím může být zvýšené riziko NDD. Neurovývojové poruchy jsou problémy s vývojem, které začínají v raném dětství, jako jsou poruchy autistického spektra, mentální postižení, poruchy komunikace, poruchy pozornosti/hyperaktivity a poruchy hybnosti.

Údaje ukázaly, že přibližně 5 dětí ze 100 mělo neurovývojovou poruchu, když se narodilo otcům léčeným valproátem, ve srovnání s přibližně 3 dětmi ze 100, které se narodily otcům léčeným lamotriginem nebo levetiracetamem. Studie nezkoumala riziko u dětí narozených mužům, kteří přestali užívat valproát více než 3 měsíce před početím.

Potenciální riziko u dětí narozených mužům léčeným valproátem během 3 měsíců před početím je nižší než dříve potvrzené riziko u dětí narozených ženám léčeným valproátem během těhotenství. Odhaduje se, že až 30-40 předškolních dětí ze 100, jejichž matky užívaly valproát během těhotenství, může mít problémy s vývojem v raném dětství, jako jsou pomalá chůze a mluvení, nižší intelektuální schopnosti než u jiných dětí a potíže s osvojováním jazyka a pamětí.

Údaje ze studie s pacienty mužského pohlaví měly omezení, včetně rozdílů mezi skupinami v podmínkách, pro které byly léky použity, a v době sledování. Výbor PRAC proto nemohl určit, zda zvýšený výskyt těchto poruch, na které poukazuje studie, byl způsoben užíváním valproátu. Studie navíc nebyla dostatečně rozsáhlá na to, aby identifikovala, u jakých typů NDD by mohlo být zvýšené riziko rozvoje. Výbor nicméně usoudil, že preventivní opatření k informování pacientů a zdravotnických pracovníků jsou oprávněná.

Potenciální riziko NDD a preventivní opatření se promítnou do aktualizací informací o přípravku a edukačních materiálů pro léčivé přípravky obsahující valproát.

Informace pro pacienty mužského pohlaví

• Nové informace naznačují, že u dětí narozených otcům léčeným valproátem během 3 měsíců před početím může být vyšší riziko neurovývojových poruch (problémy s vývojem, které začínají v raném dětství) ve srovnání s dětmi narozenými otcům, kteří užívali lamotrigin nebo levetiracetam.

• Vzhledem k tomu, že studie má omezení, není možné potvrdit, že toto zvýšené riziko je způsobeno valproátem.

• Doporučuje se, aby Vaši léčbu valproátem zahájil a sledoval specialista se zkušenostmi s léčbou Vašeho typu onemocnění.

• Váš lékař bude pravidelně přezkoumávat Vaši léčbu valproátem, aby zvážil, zda pro Vás valproát zůstává nejvhodnější léčbou, a prodiskutoval možnost jiné léčby Vašeho onemocnění v závislosti na Vaší situaci.

• Jako preventivní opatření s vámi lékař probere:

-          potenciální riziko pro děti narozené otcům užívajícím valproát;

-          nutnost zvážit účinnou antikoncepci pro Vás a Vaši partnerku během léčby a po dobu 3 měsíců po jejím ukončení;

-          nutnost poradit se, pokud plánujete početí dítěte nebo před vysazením antikoncepce;

-          proč byste neměli darovat sperma během užívání valproátu a 3 měsíce po jeho ukončení.

• Pokud Vaše partnerka otěhotní a Vy jste užíval valproát během 3 měsíců před početím, poraďte se se svým lékařem.

• Neukončujte léčbu bez porady s lékařem. Pokud léčbu ukončíte, příznaky Vaší nemoci se mohou zhoršit.

• Lékař Vám dá k přečtení Příručku pro pacienta. Spolu s lékem obdržíte také Kartu pacienta, která Vám bude připomínat možná rizika při užívání valproátu.

Informace pro zdravotnické pracovníky

• Doporučuje se, aby léčba valproátem u pacientů mužského pohlaví byla zahájena a sledována specialistou na léčbu epilepsie, bipolární poruchy nebo migrény.

• Zdravotniční pracovníci by měli:

-          informovat pacienty mužského pohlaví, kteří jsou v současné době léčeni valproátem, o potenciálním riziku neurovývojových poruch a zvážit, zda je valproát i nadále nejvhodnější léčbou;

-          diskutovat s pacienty o potřebě zvážit účinnou antikoncepci, a to i pro jejich partnerku, během užívání valproátu a po dobu alespoň 3 měsíců po ukončení léčby;

-          informovat pacienty mužského pohlaví o nutnosti pravidelných kontrol lékařem, aby posoudil, zda je valproát pro pacienta i nadále nejvhodnější léčbou, a prodiskutovat s pacientem vhodné alternativy léčby. To je zvláště důležité, pokud pacient mužského pohlaví plánuje početí dítěte, a v tomto případě před vysazením antikoncepce;

-          doporučit pacientům mužského pohlaví, aby nedarovali sperma během léčby a alespoň 3 měsíce po jejím ukončení;

-          poskytnout pacientům mužského pohlaví novou Příručku pro pacienty mužského pohlaví a upozornit je na Kartu pacienta, která je připojena k obalu jejich léku nebo je součástí balení.

• Tato preventivní opatření jsou založena na přezkoumání údajů z retrospektivní observační studie (EUPAS34201) výborem PRAC. Výsledky naznačují zvýšené riziko neurovývojových poruch u dětí narozených mužům léčeným valproátem během 3 měsíců před početím ve srovnání s rizikem u dětí narozených mužům léčeným lamotriginem nebo levetiracetamem.

• Metaanalýza údajů ze 3 severských zemí zjistila pooled adjusted hazard ratio (HR) 1,50 (95% CI: 1,09–2,07) pro neurovývojové poruchy u dětí otců léčených valproátem během 3 měsíců před početím ve srovnání s lamotriginem nebo levetiracetamem. Adjusted cumulative risk neurovývojových poruch byl odhadnut na přibližně 5 % ve skupině s valproátem ve srovnání s přibližně 3 % ve skupině s lamotriginem a levetiracetamem. Mezi těmito dvěma skupinami nebyl pozorován žádný rozdíl v riziku vrozených malformací.

• Studie nehodnotila riziko neurovývojových poruch u dětí narozených otcům, kteří přestali užívat valproát více než 3 měsíce před početím.

• Předchozí doporučení vyhnout se expozici léčivým přípravkům obsahujícím valproát u žen během těhotenství kvůli riziku vrozených malformací a neurovývojových poruch zůstávají v platnosti.

Zdravotnickým pracovníkům předepisujícím, vydávajícím nebo podávajícím valproát bude rozeslán informační dopis, který bude také zveřejněn na webových stránkách EMA a SÚKL.

Více o přípravku

Léčivé přípravky obsahující valproát se používají k léčbě epilepsie a bipolární poruchy. V některých členských státech EU jsou také určeny k profylaxi migrenózních bolestí hlavy.

Účinnou látkou těchto léčivých přípravků může být kyselina valproová nebo valproát sodný.

Léčivé přípravky obsahující valproát byly registrovány prostřednictvím národních registrací ve všech členských státech EU a v Norsku a na Islandu.

V ČR jsou dostupné pod různými obchodními názvy: Depakine, Depakine Chrono, Valproat Chrono Sandoz, Valproat ratiopharm Chrono, Convulex, Orfiril, Orfiril long.

 odbor farmagoviligance
16. 01. 2024

 

Zdroj: https://www.sukl.cz/valproat-potencialni-riziko-neurovyvojovych-poruch-u-deti?highlightWords=valpro%C3%A1t

Rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva ve věci stížnosti na používání síťových lůžek v psychiatrické péči v ČR

Ministerstvo spravedlnosti ČR, Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva informovala 29.4.2024 výbor Psychiatrické společnosti o rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva ve věci kolektivní stížnosti proti České republice č. 188/2019, v níž si v prosinci 2019 Validity Foundation – Mental Disability Advocacy Centre stěžovala na používání síťových lůžek v psychiatrické péči v ČR. Mj, i na podkladě vyjádření, které poskytl ministerstvu výbor PS ČL JEP, Evropský výbor pro sociální práva dne 17. října 2023 jednomyslně rozhodl, že Česká republika neporušuje čl. 11 odst. 1 Evropské sociální charty („Charta“), který zaručuje právo na ochranu zdraví, a čl. 4 odst. 3 Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě, jenž zaručuje práva starých osob na sociální ochranu, z důvodu používání síťových lůžek v psychiatrické péči. Česká republika přijala po podání kolektivní stížnosti právní úpravu, která od ledna 2022 používání síťových lůžek v psychiatrické péči zakazuje a je s Chartou v souladu.

Zemřel MUDr. RNDr. Jan Sikora, CSc.

Parte Sikora

 

Dne 10. dubna 2024 zemřel po těžké nemoci v kruhu rodiny MUDr. et RNDr. Jan Sikora, CSc., emeritní ředitel Psychiatrické léčebny Horní Beřkovice, primář dvou významných pražských psychiatrických ústavů a zakladatel a dlouholetý prezident Společnosti pro biologickou psychiatrii. 

Při této příležitosti je vhodné připomenout psychiatrické veřejnosti jeho hlavní zásluhy a některé životní okamžiky. Jan Sikora v roce 1965 dostudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1971 úspěšně dokončil dálkové studium chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Jeho doktorská (RNDr.) disertační práce z roku 1972 pojednávala o metabolismu cyklického adenosinmonofosfátu ve vztahu k psychofarmakům. V letech 1965 až 1969 absolvoval psychoanalytický výcvik v Psychiatrické léčebně Sadská. Psychiatrické atestace I. a II. stupně složil v roce 1968, respektive 1971. V roce 1969 se stal soudním znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Jan Sikora nezanevřel ani na další psychoterapeutické vzdělání a v letech 1975 až 1982 prošel výcvikem ve skupinové psychoterapii. Mezitím se v roce 1977 vyškolil v akupunktuře. Kandidátská disertační práce Jana Sikory z roku 1985 se týkala specifických vazeb antidepresiv v klinických a experimentálních podmínkách. Své renesančně obsáhlé vzdělání Jan Sikora završil v roce 1995 nástavbovou atestací z dětské psychiatrie. 

Významné bylo působení Jana Sikory v Psychiatrické léčebně (Kuffnerovo sanatorium) v Horních Beřkovicích v letech 1965 až 1994. Během tohoto období se úspěšně propracoval z pozice sekundárního lékaře přes zastupujícího primáře a řádného primáře až na funkci ředitele. 

V následujících sedmi letech pak pracoval jako primář Dětské psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Praha - Motol. Po dvouletém působení v Psychiatrické léčebně v Bohnicích na místě primáře přešel v roce 2003 do soukromé psychiatrické ambulance v Praze, kde setrvával doposud.

Jan Sikora byl dlouholetým členem Psychiatrické společnosti ČLS JEP, České neuropsychofarmakologické společnosti a České společnosti pro biochemii a molekulární biologii. Pravidelně zasedal ve zkušebních komisích u psychiatrických atestací a při státní závěrečné zkoušce v oboru neurověd na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 

V roce 1994 založil Společnost pro biologickou psychiatrii a byl jejím předsedou až do roku 2007, kdy se stal předsedou čestným. Paralelně byl v letech 1988 až 2007 předsedou Sekce biologické psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Jan Sikora byl členem redakční rady časopisu World Journal of Biological Psychiatry a byl členem redakční rady časopisu Psychiatrie.

V letech 2002 až 2006 byl garantem grantové komise pro neurologii a psychiatrii Ministerstva zdravotnictví ČR. Za celoživotní přínos pro psychiatrii mu byla udělena v roce 2012 medaile České psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Během svého života sbíral Jan Sikora zkušenosti na řadě významných zahraničních pracovišť (Psychiatrická klinika Karolinska Institutet Stockholm, Rehabilitační psychiatrické centrum Paříž, Psychiatrické oddělení nemocnice U sv. Anny Paříž, Psychiatrické zařízení Haarlem, Psychiatrická léčebna Vídeň, různá psychiatrická zařízení v Terstu a Psychiatrická nemocnice Wasserburg). 

Jan Sikora byl neúnavným pořadatelem a spolupořadatelem celostátních konferencí a sympozií biologické psychiatrie (Luhačovice, Jihlava). Byl editorem mnoha sborníků a suplement z těchto odborných akcí. Jako autor nebo spoluautor publikoval 140 prací v českých i mezinárodních odborných periodikách.

V rámci širších společenských aktivit se angažoval v LIONS klubu, v roce 1994 založil LIONS Klub Praha Hartig. Tento klub financoval mimo jiné výstavbu oftalmologického centra FN Královské Vinohrady v Praze. 

Osobní zájmy Jana Sikory byly cestování a tenis. V psychiatrických šlépějích Jana Sikory, kromě četných žáků a příznivců, jde rovněž jeho dcera. Kromě vědecké erudice byl Jan Sikora známý svým smyslem pro humor, v jeho společnosti se člověk nikdy nenudil. 

Vzpomínáme na Jana Sikoru, bude nám chybět.


Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP
Výbor Sekce biologické psychiatrie PS ČLS JEP
Výbor Společnosti pro biologickou psychiatrii

Reakce výboru PS ČLS JEP na zavádějící/nepravdivé informace publikované v Deníku N

 

24. 1. 2024 PRAHA, Dne 22. ledna 2024 vyšel v Deníku N článek „Zpomalení“ reformy psychiatrie přiznává už i Válek. Co se děje s velkou proměnou péče” (https://denikn.cz/1295402/problemu-s-dusi-enormne-pribyva-ale-reforma-psychiatrie-se-zasekla-zpomaleni-priznava-uz-i-valek/?ref=tit) a rozhovor  „Zavírat lidi do léčeben je zvrácená logika. Patogenní prostředí pacienty deformuje, říká spoluautor reformy” (https://denikn.cz/1291483/zavirat-lidi-do-leceben-je-zvracena-logika-psychiatri-ze-soucasneho-systemu-tezi-rika-spoluautor-reformy/?ref=list). Oba materiály obsahují řadu nepravdivých či zavádějících informací a Psychiatrická společnost ČLS JEP, coby garant reformy, je nucena reagovat. Výbor psychiatrické společnosti se od obou článků distancuje.

V první řadě: pan Pfeifer nikdy nebyl garantem reformy psychiatrické péče coby systémové změny poskytování psychiatrické péče. Jeho názory jsou v mnoha ohledech v rozporu se strategickým dokumentem Strategie reformy psychiatrické péče, která m.j. definuje 4 pilíře péče pro duševně nemocné (ambulantní péče, psychiatrické nemocnice, akutní oddělení všeobecných nemocnic, komunitní péče), neopírá se pouze o komunitní péči. Garantem reformy psychiatrické péče byla a je Psychiatrická společnost. Dr. Pfeifer byl pouze zaměstnán MZ ČR při tvorbě CDZ jako gestor tohoto projektu.

Dr. Pfeiffer popisuje situaci dlouhodobě hospitalizovaných pacientů a části poskytované akutní lůžkové péče – ta je v ČR z důvodu mnoha desetiletí trvajícího opomíjení psychiatrické péče v mnoha případech poskytována ve stavebně zanedbaných pavilonech, s nedostatečným personálním zabezpečením. Stálým cílem výboru Psychiatrické společnosti je změna životních podmínek těchto pacientů. Ta se nezmění bez významných investic do rozvoje služeb pro tuto klientelu (budování personálních i infrastrukturních kapacit jak ve zdravotním, tak v zejména v sociálním sektoru). Nejde však o popis celého systému psychiatrické péče, a rozhovor tak poškozuje dobré jméno mnoha psychiatrických zařízení a služeb, které poskytují moderní respektující péči stovkám tisíc pacientů v ČR.

Role psychiatrů v systému péče v ČR

Psychiatr je klíčový odborník v péči o duševně nemocné, který z titulu své kvalifikace a konečné zodpovědnosti koordinuje využití dalších služeb a vyhodnocení jejich účinnosti a bezpečnosti. Duševní nemoci mají významnou biologickou složku, a proto není možné nahradit plnohodnotně roli psychiatra žádnou jinou profesi ani nelékařským zdravotnickým personálem. Ve svém důsledku by to vedlo k poklesu odborné úrovně péče. Psychiatr ve své roli koordinátora odborné péče spolupracuje s dalšími profesemi multidisciplinárních týmů, vč. komunitních týmů, které poskytují podpůrné a odlehčovací služby.

V ČR je systém péče o duševně nemocné založený na široce dostupné ambulantní psychiatrické péči. Podporujeme rozvoj komunitních služeb pro duševně nemocné, nedokážeme si však představit v rozhovoru předložený scénář, ve kterém, dle zahraničních zkušeností dotazovaného, psychiatr přímo pečuje o méně než 10 pacientů týdně a zbytek času věnuje podpoře týmu. V podmínkách našeho zdravotnictví by došlo k dramatickému poklesu dostupnosti psychiatrické péče, která není plně nahraditelná činností týmu. Vznikající komunitní služba – Centra duševního zdraví –  je v našem zdravotnickém systému určena pro pacienty se závažnými duševními poruchami, kteří vypadávají ze zdravotního nebo sociálního systému a vyžadují vysokou míru zdravotní i sociální podpory. Rozvoj této péče podporujeme, nicméně ostatní pacienti, kterých je většina, profitují z klasické ambulantní psychiatrické péče a Centra péče o duševní zdraví tak nemohou tvořit základní páteř systému psychiatrické péče. Rozvoj sociálních a komunitních služeb je v gesci jednotlivých regionů, ne Ministerstva zdravotnictví.

Psychiatrické nemocnice nevypadávají z procesu reformy, naopak ve změnách v souladu s tzv. modelem vyvážené péče pokračují. Podílejí se na zvýšení dostupnosti akutní péče, specializované péče, rozvoji péče stacionární a nadále provozují některá CDZ. Prlůběžně snižují počet lůžek následné péče, zkracuje se délka hospitalizace, ubývá hospitalizací dlouhodobých. 

Pacientů s nařízenou léčbou (ochranné léčení) není zanedbatelné %, jak je ve výstupu Deníku N uvedeno. Těchto pacientů je cca 10 % ze všech hospitalizovaných pacientů v psychiatrických nemocnicích.

Zavádějící a stigmatizující tvrzení

Ohrazujeme se vůči tvrzení o dostatku psychiatrů a dalšího odborného personálu a o jejich neefektivním využití. Dle kalkulace Strategie reformy psychiatrické péče z r. 2012 je pro zajištění všech potřebných služeb v ČR třeba 25 psychiatrů na 100 tis. obyvatel. V současné době je dle ÚZIS v ČR cca 1230 úvazků psychiatrů, což je naprosto nedostatečný počet k zajištění základní psychiatrické péče, natož k rozvoji dalších služeb, po kterých voláme. Stejně tak je zavádějící tvrzení, že je dostatečný počet personálu v psychiatrických nemocnicích. Ty v současné době z velké části poskytují akutní péči, avšak v oficiálním režimu následné péče, což znamená, že personální zajištění této péče je hluboko pod potřebami péče akutní. Z tohoto pohledu je alokace psychiatrů v psychiatrických nemocnicích “velmi efektivní”, neumožňuje však často moderní individuální péči. Výbor PS proto prosazuje přechod dalších částí psychiatrických nemocnic do režimu akutní lůžkové péče, která však vyžaduje 4x vyšší personální obsazení, než je v současné době k dispozici – a to vyžaduje dlouhodobé budování kapacity odborného personálu. To však zcela nevylučuje určité organizační rezervy, např. zbytečné spotřebování psychiatrických kapacit pro sociální péči, která není k dispozici, nebo potřebu lepšího zajištění akutní ambulantní péče apod.

Výbor se ohrazuje vůči stigmatizujícím postojům k profesi psychiatrů, resp. dětských psychiatrů, vůči tvrzení o jejich zištných zájmech, ale i vůči stigmatizaci léčebných přístupů v psychiatrii, zejm. elektrokonvulzivní terapie.

Výbor podporuje deinstitucionalizaci dlouhodobě hospitalizovaných pacientů, upozorňuje však, že základní brzdou tohoto procesu je nedostatek sociálních služeb pro tuto klientelu, ať už komunitních nebo rezidenčních. Vznik těchto služeb a jejich financování je v gesci krajů, obcí, resp. MPSV. Je proto nepatřičné vytýkat nečinnost v této oblasti resortu zdravotnictví. V rámci možností zdravotnictví, resp. psychiatrické péče, dochází ke kontinuální práci na humanizaci podmínek pro tyto pacienty v podmínkách psychiatrických nemocnic.

Výbor Psychiatrické společnosti podporuje rozvoj dalších typů péče, zejména krizových služeb a akutní psychiatrické péče, ochranného léčení, psychoterapie aj. a spolupracuje s MZ na přípravě projektů, které je mají podpořit.

Výbor podporuje multidisciplinární spolupráci v péči o duševní zdraví, rozvoj akutní psychiatrické péče a humanizaci podmínek poskytované péče. K tomu je nutné zajistit dostatečné finanční a personální kapacity z národních zdrojů, nelze spoléhat na dlouhodobé financování z evropských projektů.

Psychiatrické služby, zejména ambulantní a akutní lůžková zařízení, jsou v současné době pod tlakem velkého nárůstu potřeby odborné péče, zejména mladých lidí. Je nesporně vhodné pro tuto klientelu budovat krizové a komunitní sociální služby, bez dostupnosti dostatečné kapacity odborné psychiatrické, resp. psychoterapeutické péče však nezajistíme pro tuto skupinu adekvátní moderní léčbu, kterou v této fázi rozvinutých duševních potíží již potřebují.

V rozhovoru s dr. Pfeifferem je následující pasáž: „Tak samozřejmě Opařany, ty už měly dávno zmizet. (V této léčebně Pfeiffer začínal jako řadový psychiatr. Léčebna měla být zavřena v roce 2021, kdy omezila kapacitu, služby místo ní měla zajišťovat českobudějovická nemocnice. K tomu ale nedošlo, léčebna naopak byla posílena o další lékaře, pozn. red.)”

I v této pasáži jsou zavádějící informace. DPN Opařany je přímo řízená organizace a v žádném zřizovatelem (tzn. MZ) schváleném transformačním plánu nebylo uvažováno o uzavření této nemocnice v době, kdy je naprostý nedostatek péče o děti s duševním onemocněním. Navíc, DPN Opařany je jediným lůžkovým zařízením v Jihočeském kraji a pro některé nejzávažnější pacienty poskytuje péči celorepublikově. Svou kapacitou 60 lůžek, jedinečným zázemím pro terapie, pohyb v přírodě a vzdělávání se profiluje jako moderní, multidisciplinárně orientovaná nemocnice. Pan Pfeiffer v DPN Opařany působil začátkem osmdesátých let dva měsíce na náhradní vojenské službě. Tuto zkušenost s aktuálním stavem nelze naprosto srovnávat. Nemocnici, u které by tedy chtěl, aby zmizela, má jen ve své, patrně časem zkreslené, fantazii. To je mimo jiné vidět i v tom, že pro psychiatrickou nemocnici nadále používá zastaralý název léčebna.

Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP tímto žádá Deník N, aby nepravdivé skutečnosti v obou materiálech uvedl na pravou míru, případně aby tuto reakci publikoval v rámci práva na odpověď dle tiskového zákona. Jsme velmi rádi, že se tématu reformy psychiatrické péče věnuje mediální prostor, apelujeme však na to, aby tak bylo činěno na základě relevantních, pravdivých a nezavádějících informací a nestigmatizujícím způsobem.

Výbor PS ČLS JEP

 

DOKUMENT

Stanovisko výboru PS ČLS JEP k možnostem kontroly zdravotního stavu žadatelů/držitelů zbrojního průkazu v rámci aktuálně platného zákona 229/2016 sb.

Stanovisko výboru Psychiatrické společnosti ČLS JEP k možnostem kontroly zdravotního stavu žadatelů/držitelů zbrojního průkazu v rámci aktuálně platného zákona 229/2016 sb.

 

Výbor Psychiatrické společnosti ČLS JEP se zabýval možnostmi kontroly zdravotního stavu žadatelů/držitelů zbrojního průkazu v rámci aktuálně platného zákona 229/2016 sb. a shodl se  na tom, že v oblasti psychiatrické péče mnoho možností k efektivním a smysluplným změnám není.

Hlavní pravomoce spočívají v rukách praktických lékařů,  kteří znají důkladně osobní anamnézu svých pacientů, jak se jejich zdravotní stav mění v čase, mají přehled o jejich životní historii a o tom, kdo je držitelem zbrojního průkazu (ZbP). Dostávají zprávy  z vyšetření od lékařů specialistů. Pokud mají o zdravotním stavu držitele ZbP pochybnosti, posílají jej k odbornému vyšetření. Pokud si nejsou jistí,  u kterých odborných lékařů se jejich pacient  léčí, mohou v lékovém záznamu zjistit, jaké léky dotyčný užívá.

            V ČR je přes 300 tisíc držitelů zbrojního průkazu, není kapacitně  možné každého psychiatricky  vyšetřit. Jednorázové psychiatrické vyšetření nemusí případnou duševní poruchu odhalit, vyšetřovaný se bude snažit své eventuální obtíže zakrýt. Navíc pachateli většinou nebývají pacienti s duševním onemocněním ve vlastním slova smyslu, ale bývají to lidé s narušenou osobností, s patologickými povahovými vlastnostmi, kteří nejsou objektem psychiatrické péče.

V rámci prevence je podstatná společenská kontrola, aby držiteli ZbP nebyli lidé,  kteří opakovaně páchají různé přestupky, výtržnosti, řídí nezodpovědně či pod vlivem alkoholu, impulzivně jednají.

            Dle zákona  o zbraních 229/2016 kterýkoliv lékař,  který má u svého pacienta podezření na ztrátu způsobilosti držet zbraň, se může dotázat krajského ředitelství Policie, zda je  držitelem ZbP a tuto skutečnost má povinnost oznámit praktickému lékaři, v případě nebezpečí z prodlení přímo Policii.

Z těchto důvodů se nedomníváme, že by povinnost každého žadatele/držitele zbrojního průkazu podrobit se psychiatrickému vyšetření byla reálně možná a přínosná ke zvýšení bezpečnosti v naší zemi.

 

V Praze dne 11.1.2024

DOKUMENT

Image

Psychiatrická společnost ČLS JEP

  • Ke Karlovu 460/11, 120 00 Praha 2
  • sekretariat@psychiatrie.cz
  • +420 773 786 133